„Jednoho dne bohatý táta vzal svého syna mezi chudé…“ – Co se stalo potom nečekal

Bohatý táta se jednoho dne vydal za synem, aby mu ukázal, jakým životním stylem žijí chudí lidé, kde žijí a podobně.

Vzal ho na výlet, právě na taková místa, kde byly nejchudší farmy.

Na několika farmách, otec se synem i přespali.

Když se vrátili z výletu, otec se rozhodl syna zeptat na otázku, jak se na výletě měl a co zjistil.

Syn odpověděl, že výlet ho velmi potěšil, že si to pořádně užil.

Otec se ho zeptal další otázku.

„Viděl jsi, jak se žije chudým lidem?“ „Jasně,“ syn odpověděl.

„Synu, co sis všiml a zjistil z celého výletu?“

„Děkuji za optání, chudí lidé mají čtyři psy a my pouze jednoho.

My sice máme pěkně čistý bazén, ale oni mají potok, který nemá konce.

My máme pěkné lampy na zahradě, ale oni mají miliony hvězd, které jim celou zahradu příjemně osvětlují.

My máme krásný pozemek, ale oni mají velké pole, které si netroufám odhadnout, jak je obrovské.

Oni slouží a pomáhají jiným, my máme sluhy.

Jídlo si musíme kupovat v obchodech, ale oni ho mají na zahradě, okolo domu, jídlo si umí vypěstovat.

My máme kolem domu ploty, oni mají přátele, kteří je ochraňují.

To my jsme chudí. “

Hodně krát, sedíme doma a přemýšlíme, co ještě nemáme a potřebujeme to.

Neuvědomujeme si, že to co už máme, někdo považuje za obrovskou věc.

Vše závisí na tom, jak se na věci díváme.

Já osobně jsem vděčný za to, co mám a nezávidím jiným to, co já nevlastním nebo si nemohu dovolit.

Někdy se potřebujeme podívat na svět i očima dětí, abychom si uvědomili, co je důležité.